Můj den

Devítka

1:MCezi prsty mi roky utíkaj',
proč blízko duše cFítím někdy k rBánu strFach,
vždyť v dlaních Dmosudy hvězd stejně mám napsanCý,
nad hlavou mi ptáci procitaj',
letí k jihu, vFítr stírá z křBídel prFach,
ten směr maj' tDmisíce cest, tisíckrát hledanGý.
R:Dobře vAmím: teď někde prFocitBá mFůj dCen,
já ještě spDmím, ale už cFítím krBev ve spFáncCích,
když začnem hrAmát, je to jak Fútěk zBa slFuncCem,
dám ti svůj hlDmas, tFy mi svý slova dCej.
2:Umím i pohladit a snít,
i ublížit, a dávat slovům správnej řád,
jen stále hledám tu zem, kam slunce odchází pít,
neumím kreslit mapy lží
a hodnejch tváří, na to si neumím hrát,
pohrobek sídlišť snad smí někdy i hrubě klít.
3:Když vítr okno otvírá,
zdobí mě do mlhy, když podzim křídla rozpíná,
když buší do dláždění kyselej pražskej déšť,
jsem starší víc než o pár let,
čekat na jaro je pro mě těžší, než se zdá,
závidím tratím, že smí za sluncem na jih vést.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:43:09.005+00:00
Výsledky hledání: